Počítání lhůt dle správního řádu

V čem se liší hmotněprávní a procesní lhůta

Rozdíl mezi hmotněprávní a procesní lhůtou spočívá v jejich účelu – hmotněprávní lhůta je zásadně lhůtou k uplatnění práva, zatímco procesní lhůta je lhůtou k učinění určitého úkonu v řízení. Praktický rozdíl spočívá především v tom, dokdy je možné dané jednání vykonat.

Úřad nebo soud při stanovení lhůty výslovně neuvede, zda se jedná o hmotněprávní nebo procesní lhůtu. Účastníci by ji měli umět rozpoznat sami. Pokud si nejste jisti, o jakou lhůtu se jedná, je vhodné činit potřebné úkony s časovou rezervou.

V čem se liší prekluzivní a promlčecí lhůta

Lhůty dělíme dále na prekluzivní a promlčecí, a to podle toho, zda právo uplynutím lhůty zcela zaniká nebo jen ztrácí svou ochranu ze strany státních orgánů. Právo, které nezaniklo, ale pouze ztratilo právní ochranu, stále existuje, ale není možné jej již soudně vymáhat.

Prekluzivní lhůta

V případě prekluzivní lhůty právo po jejím uplynutí zcela zaniká.

Příklad: Příkladem prekluzivní lhůty je lhůta pro uplatnění předkupního práva.[1] Pokud není toto právo uplatněno ve lhůtě šesti měsíců, zcela zanikne a není jej tak možné později uplatňovat žádným způsobem.

Promlčecí lhůta

V případě lhůty promlčecí právo jejím uplynutím nezaniká, ale ztrácí ochranu ze strany státních orgánů. Dlužník tedy může dobrovolně splnit svůj závazek a věřitel může přijmout jeho plnění. V případě že po vás někdo vymáhá promlčené právo, můžete vznést námitku promlčení práva. Pak už se není možné domáhat tohoto práva soudní cestou.[2]

Příklad: Příkladem promlčecí lhůty je lhůta pro uplatnění nároku na náhradu škody. Promlčí se za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla, a současně za tři roky ode dne, kdy se o ní poškozený dozvěděl).[3]

Jak se liší lhůta subjektivní a objektivní

Dále rozlišujeme lhůty tzv. subjektivní a objektivní podle toho, zda je jejich (u)plynutí spojeno s nějakou subjektivní okolností, o které se neví přesně kdy a jestli nastane, nebo zda je ohraničeno pevně stanoveným časovým okamžikem.

Objektivní lhůta

Objektivní lhůta se odvíjí od okolnosti objektivní, o níž se bez pochybnosti ví, že k ní skutečně došlo. Typicky se jedná o den vydání rozhodnutí nebo den doručení písemnosti.

Příklad: Podání žádosti o obnovu řízení je správním řádem omezeno tak, že ji lze podat nejpozději do 3 let ode dne právní moci rozhodnutí.[4] Jedná se o lhůtu objektivní, protože víme, že právní moc rozhodnutí nastala, i kdy přesně se tak stalo.

Subjektivní lhůta

Subjektivní lhůta se odvíjí od okolnosti, která je subjektivní na straně účastníka a neví se o ní, zda a kdy nastane. Typicky se jedná o okamžik, kdy se osoba dozví o existenci určité události.

Zpravidla se setkáváme s kombinací subjektivní a objektivní lhůty.

Příklad: Účastnili jste se správního řízení, ale nebylo vám doručeno rozhodnutí správního orgánu. O rozhodnutí jste se dozvěděli až se zpožděním. V této situaci máte právo odvolání podat do 30 dnů ode dne, kdy jste se o vydání rozhodnutí dozvěděli (subjektivní lhůta), nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy úřad rozhodnutí oznámil poslednímu účastníkovi (objektivní lhůta).[5]

Právo podat odvolání zanikne v okamžiku, kdy uplyne jedna z lhůt. Nejpozději k tomu dojde uplynutím 1 roku od oznámení rozhodnutí poslednímu účastníkovi. Pokud se ale v průběhu této doby dozvíte o existenci správního rozhodnutí, začíná běžet třicetidenní subjektivní lhůta, jejímž uplynutím právo podat odvolání zaniká, i když objektivní lhůta ještě neuplynula.

Pokud uplyne objektivní lhůta, nelze již úkon učinit, To platí i v případě, že subjektivní lhůta ještě neuplynula, nebo dokonce ještě ani plynout nezačala.

Ve styku s úřady a soudy jsou klíčové, protože jejich promeškání má za následek buď ztrátu možnosti učinění úkonu anebo úplnou ztrátu možnosti uplatnění práva. Je tedy dobré vědět, o jaký druh lhůty se jedná, a podle toho následně postupovat.

Pokud se budete účastnit jakéhokoliv správního řízení, například v souvislosti s ochranou životního prostředí, setkáte se s tzv. procesními lhůtami – lhůtami k učinění nějakého úkonu (lhůta pro podání odvolání, lhůta pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí apod.). Tento manuál vám poskytne informace o tom, jak lhůty počítat, o důsledcích jejich zmeškání a o možnostech prominutí zmeškání.

Zásady počítání lhůt

S lhůtami přijdete nejčastěji do styku v písemnostech vydaných správním orgánem. Úřad na základě zákona stanoví, v jaké lhůtě má účastník řízení učinit konkrétní úkon. Pokud zákon lhůtu neurčuje, může ji stanovit i úřad sám. Tuto lhůtu může úřad na žádost účastníka přiměřeně prodloužit.

Zákon stanoví pravidla pro počítání lhůt ve správním řádu. Pokud je provedení úkonu v řízení vázáno na lhůtu, pak platí následující:

a) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.

Příklad: Lhůta pro podání odvolání proti správnímu rozhodnutí je 15 dnů ode dne oznámení (doručení) rozhodnutí. Pokud je rozhodnutí správního orgánu účastníku řízení doručeno ve čtvrtek 10.4., začíná patnáctidenní lhůta běžet v pátek 11.4. a skončí v pátek 25.4. Protože se jedná o procesní lhůtu, musí být do půlnoci 25.4. odvolání podáno na poště nebo zasláno na úřad prostřednictvím datové schránky. Více o různých typech lhůt se dočtete v našem manuálu.

b) Lhůty, které jsou určené podle týdnů, měsíců nebo let, končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; není-li v měsíci takový den, končí lhůta posledním dnem měsíce.

Příklad: Účastník řízení může podat žádost o obnovu pravomocně skončeného řízení do 3 měsíců ode dne, kdy se o důvodu obnovy řízení dozvěděl.[3] Pokud se účastník řízení o důvodu obnovy dozvěděl 24. května, musí podat žádost o obnovu nejpozději 24. srpna. Pokud by se o důvodu obnovy dozvěděl 30. listopadu, posledním dnem lhůty je 28. únor.

c) Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Příklad: Pokud je rozhodnutí správního orgánu účastníku řízení doručeno v pátek, začíná patnáctidenní lhůta pro podání odvolání běžet v sobotu (1. den) a měla by uplynout opět v sobotu (15. den). V souladu s tímto pravidlem je ale posledním dnem lhůty následující pondělí (17. den), odvolání je tak možné podat nejpozději v pondělí.

d) Lhůta je zachována, pokud je posledního dne lhůty učiněno podání u věcně a místně příslušného správního orgánu anebo je-li v tento den poštovní zásilka obsahující podání předána na poště. Toto platí pouze o tzv. procesních, nikoli o hmotněprávních lhůtách. Jak od sebe lhůty odlišit se dočtete v manuálu Jak si pohlídat lhůty v jednání s úřady a soudy.

Příklad: Pokud je posledním dnem lhůty pro podání pátek 12. listopadu a v tento den podání dodáte na podatelnu příslušného úřadu, stihli jste podání učinit včas.

Podle správního řádu jsou všechny lhůty pro provedení určitého úkonu v řízení lhůtami procesními.To znamená, že pro učinění úkonu ve lhůtě postačuje, že byla poslední den lhůty předána k přepravě (rozhodné je zde poštovní razítko, datum doručení do datové schránky nebo potvrzení o podání na příslušnou podatelnu).

Pokud není jisté, zda byl úkon učiněn ve lhůtě nebo ne, lhůta se považuje za zachovanou, dokud se neprokáže opak. Platí tedy, že v pochybnostech má úřad jednat ve prospěch účastníka, dokud a pokud se neprokáže, že lhůta po právu uplynula.

Co když se doručuje na úřední desce?

Když se doručují písemnosti na úřední desce (tzv. veřejnou vyhláškou), musí na „fyzické“ i elektronické úřední desce nejprve patnáct dní viset, aby se s nimi mohli všichni dotčení seznámit.

Teprve patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou. Od tohoto dne doručení se tak začínají počítat lhůty, např. pro podání odvolání.

Písemnosti se na úřední desce doručují, pokud se jedná o řízení s velkým počtem účastníků (více než 30) nebo pokud se jedná o řízení navazující na proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) anebo pokud tak stanoví zákon.

Příklad: Pokud je územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce ve středu 9. července, začíná se 15 dní pro doručení počítat od čtvrtka 10. července (1. den) a doručeno všem účastníkům bude ve čtvrtek 24. července (15. den). Následně teprve začíná běžet lhůta 15 dnů pro podání odvolání. Začíná běžet v pátek 25. července a skončí v pátek 8. srpna.

Pozor na případy, kdy je vyvěšeno na úřední desce v pátek

V takovém případě začíná běžet 15 dnů pro doručení hned v sobotu a doručeno je opět v sobotu, za dva týdny. Lhůty pak běží hned od neděle, např. pro podání odvolání nebo žaloby.

Příklad: Pokud je územní rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce v pátek 11. července, začíná 15 dní pro doručení běžet v sobotu 12. července (1. den) a doručeno všem účastníkům bude v sobotu 26. července (15. den). Lhůta pro podání odvolání začne v tomto případě běžet v neděli 27. července a měla by skončit opět v neděli 10. srpna. Protože poslední den lhůty pro podání odvolání připadl na neděli, bude možné podat odvolání nejpozději v pondělí 11. srpna (jak bylo vysvětleno výše).

Následky promeškání lhůty

České právo se opírá o mnohé zásady, které formulovali už staří Římané. V případě lhůt se do velké míry uplatňuje zásada „vigilantibus iura scripta sunt“ (práva náležejí bdělým). V praxi to znamená, že každý je zodpovědný za to, aby si sám hlídal relevantní oznámení, lhůty a svá práva. Právo jen málokdy dává lidem „druhou šanci“. Každý tak musí svá práva hájit a uplatňovat včas, jinak už buď nemůže vymáhat jejich ochranu, nebo o ně přijde úplně. Promeškání lhůty tak může mít v řízení nenapravitelné důsledky.

Ve správním řízení se zásadně jedná o lhůty k učinění určitého úkonu. Pokud účastník ve lhůtě úkon neučiní, ztrácí obvykle možnost jej učinit, pokud se nejedná o zcela výjimečné okolnosti, za kterých je možné uvažovat o prominutí zmeškání lhůty – viz níže.

Příklad: Lhůta pro podání odvolání proti správnímu rozhodnutí, je 15 dnů. Zmeškání této lhůty znamená pro účastníka řízení, že promeškal možnost namítat nezákonnost rozhodnutí, jeho věcnou nesprávnost nebo nedostatečné vypořádání svých námitek u nadřízeného orgánu v rámci odvolacího řízení,

• pokud se neodvolá jiný z účastníků řízení, nabude rozhodnutí právní moci a stane se vykonatelným[8],
• ztratil možnost podat proti rozhodnutí (stavebnímu povolení) správní žalobu – tu může totiž podat vždy až po vyčerpání řádných opravných prostředků, tedy zejména odvolání.[9] Pokud odvolání nepodá, nemůže se následně domáhat ochrany svých práv u soudu.
• Lhůta pro podání odvolání proti správnímu rozhodnutí – 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. To nastává okamžikem doručení do vlastních rukou nebo uplynutím patnáctidenní lhůty u doručení veřejnou vyhláškou na úřední desce.
• Lhůta pro podání žaloby proti správnímu rozhodnutí – 2 měsíce ode dne oznámení konečného rozhodnutí (rozhodnutí o odvolání).
• Lhůta pro podání námitek v územním nebo stavebním řízení – do skončení ústního jednání (podpisu protokolu posledním účastníkem), anebo pokud ústní jednání není nařízeno, určí úřad alespoň patnáctidenní lhůtu pro uplatnění námitek.
• Lhůta pro podání písemného vyjádření k oznámení záměru v procesu EIA – 30 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení.
• Lhůta pro podání písemného vyjádření k dokumentaci EIA – 30 dnů ode dne zveřejnění informace o dokumentaci.