Obecní teploměr

Přihlášení

Kostel a hřbitov

Kostelem a hřbitovem Urbanice vždy patřily ke kostelu Libčanskému. Již v jedenáctém století zde byl kostel nebo kaple. To lze poznat podle románských sloupů stojících pod kůrem a z ozdob dveří, stojících proti jihu. Ve 13. století náležel tento původně filiální kostel pod děkanství hradecké. Později zase pod Nový Bydžov. Ke konci 17. století v roce 1683, kdy panství Libčanské koupil hrabě Pan Straka, byla zřízena, vystavěna a fundacemi založena fara. Prvním farářem zmiňovaným farářem, který zde sloužil mše svaté, byl Mikuláš Pintáni z Dobřenic. Bylo to v letech 1676 až 1683.

Na starý hřbitov u kostela se pochovávalo až do roku 1892. To již nebylo na něm nebylo více místa. Byl vystavěn, společným nákladem přifařených obcí, hřbitov nový. Nalézá se na pokraji zádušního lesa a má výměru 2 korců. Není vysvěcen. Pochovávají se na něm příslušníci všech vyznání.

Náboženství po I.světové válce

Obyvatelstvo naší obce až do 1. světové války (1914-1918) bylo vyznání katolického. Vlivem války, útrapy z ní plynoucí nevyjímaje, a vlivem hesla Pryč od Říma mnoho rodin přistoupilo na novou církev Československou. Některé rodiny pak zůstaly bez vyznání. Heslo Pryč od Říma vycházelo z faktu, že Řím a s ním celá církev katolická nevarovala před válkou. Okolo roku 1926 již počet dětí narozených převyšoval počet dětí pokřtěných podle rytu katolického. Obyvatelstvo však k ostatním vyznáním bylo velice snášenlivé.

Náboženské obřady

V roce 1957 konal duchovní správu církve katolické v kolatuře Libčanské farář Antonín Marek, rodem z Bystré v Orlických Horách. Byl za německé okupace vězněn v letech 1944 až 1945 v Terezíně. Odtud se s podlomeným zdravím vrátil a své poslání dále plnil.

Církev Československá, s kostelem i farou v Hradci Králové, konala čas od času náboženské obřady v sokolovně nebo u památníku padlých v Praskačce.

Kostel v Libčanech
Hřbitov v Libčanech