Obecní teploměr

Přihlášení

Dotační tituly

logo IROP, EU

Integrovaný regionální operační program

Ostatní

logo Tržnice hradeckého venkova
logo Putování za dědictvím našich předků

Nejstarší historie obce Urbanice

Předpokládá se, že obec Urbanice náležela Opatovickému klášteru, který vznikl v roce 1086 a který byl v dubnu 1421 vypálen a zpustošen. Někteří historikové uvádějí, že zakladatelem osady byl Urban II., papež z let 1088-1099. Jeho potomci si říkali Urbaníci a osadě Urbanice.

Klášter měl k výživě a získávání finanční základny svoje statky, mezi které patřily i Urbanice. Hradečtí po ukončení boje o Opatovický klášter uchvátili i některé vesnice vč.Urbanic. Tyto vesnice však připadly do vlastnictví krále Jiřího z Poděbrad. Ten je v krátké době v roce 1465 převedl na své syny. Tyto vesnice ale byly ponechány Hradci v zástavě po dobu vlády Krále Jiřího. Po jeho smrti se jeho synové v roce 1472 podělili o statky, které byly součástí dědictví. Jindřich starší z Minsterberku dostal vesnice, které patřily kdysi Opatovickému klášteru. Z nich prodal vesnice, které byly dosud v zástavě zpět městu Hradec Králové a mezi nimi byly i Urbanice. V roce 1541 Urbanice platily městu Hradec Králové pololetní úrok 8 kop a 49 grošů.

V roce 1547 Ferdinand I. zkonfiskoval Hradci veškerý majetek, protože mu neposkytl finanční pomoc pro boj proto německým protestanským stavům. Město Hradec Králové přišlo o 43 vsí včetně Urbanic. Zkonfiskované obce byly v roce 1547 prodány Janu z Perštejna v Pardubicích.

Od jeho syna Jaroslava z Perštejna je 23. dubna roku 1559 opět odkoupilo město Hradec Králové 9 obcí včetně Urbanic se vším příslušenstvím za 7 500 kop grošů českých.

V roce 1561 prodalo město Hradec Králové Urbanice s krčmou, Praskačku, Sedlici a Krásnici Jindřichu Nejedlému z Vysoké nad Labem, který byl císařským rychtářem v Hradci Králové a také v té době pánem v Libčanech. Od té doby byly Urbanice poddanou vsí u statku Libčanského až do roku 1849, tj. 288 let.

V roce 1651 žilo v obci Urbanice 15 osob.

Rychtářem byl Jan Matějka, který se jako sedlák živil zemědělstvím, žil tady s manželkou Alžbětou, synem Václavem a dcerami Marií a Kateřinou. Dále zde žili Jarolím Vacků, podruh, nádeník s manželkou Mandalenou, Jan Čermák, zahradník, s manželkou Kateřinou, Václav Patočka, zahradník, s manželkou Mandalenou, dcerou Anou a synem Jiříkem, Anna Marková, vdova a Marie Šebková, sirotek.

V roce 1775 přepadli při rebelii sedláci zámek v Libčanech, když táhli ku Praze. Mezi nimi byl i Petr Patočka z Urbanic, který ukradl správci zámku nějaké věci a byl odsouzen na rok do vězení a k nucené veřejné práci. K trestu se připočítávalo 10 ran karabáčem každého čtvrt roku, na začátku trestu ještě 18 ran karabáčem a stejný počet i na ukončení trestu. Jiný ze vzbouřených sedláků Jan Řehounek, patrně také z Urbanic, byl za krádež v zámku ve Velkém Barchově odsouzen na 3 roky a k 15 ranám karabáčem každé pololetí.

V roce 1866 po bitvě u Hradce Králové přijeli pruští dělostřelci na návrší Pašát a odtud vypálili jedinou ránu směrem severním. Pruská pěchota se usídlila v Urbanicích tři dny, přes Praskačku odjeli dále.

Statkář František Řehounek z Urbanic č.p. 36 měl sbírku starých mysliveckých zbraní a zbraní z války 1866.

V roce 1869 byl vysázen les na Pašátě na obecních pozemcích a v roce 1870 i na pozemcích Františka Půlpána z č. p. 1, celkem asi jeden hektar.

Autor: Zdenka Kratochvílová


Zdroj:
Ludvík Domečka, František Ladislav Sál. Královéhradecko. GARN, Hradec Králové: GARN, 1928.
Mikulka, Jaromír. Dějiny Hradce Králové do roku 1850. Hradec Králové: Historica, 1997. ISBN 80-900048-9-x.