Obecní teploměr

Přihlášení

Dotační tituly

Integrovaný regionální operační program

Ostatní

Nejstarší historie obce Urbanice

Předpokládá se, že obec Urbanice náležela Opatovickému klášteru, který vznikl v roce 1086 a který byl v dubnu 1421 vypálen a zpustošen. Někteří historikové uvádějí, že zakladatelem osady byl Urban II., papež z let 1088-1099. Jeho potomci si říkali Urbaníci a osadě Urbanice.

Klášter měl k výživě a získávání finanční základny svoje statky, mezi které patřily i Urbanice. Hradečtí po ukončení boje o Opatovický klášter uchvátili i některé vesnice vč.Urbanic. Tyto vesnice však připadly do vlastnictví krále Jiřího z Poděbrad. Ten je v krátké době v roce 1465 převedl na své syny. Tyto vesnice ale byly ponechány Hradci v zástavě po dobu vlády Krále Jiřího. Po jeho smrti se jeho synové v roce 1472 podělili o statky, které byly součástí dědictví. Jindřich starší z Minsterberku dostal vesnice, které patřily kdysi Opatovickému klášteru. Z nich prodal vesnice, které byly dosud v zástavě zpět městu Hradec Králové a mezi nimi byly i Urbanice. V roce 1541 Urbanice platily městu Hradec Králové pololetní úrok 8 kop a 49 grošů.

V roce 1547 Ferdinand I. zkonfiskoval Hradci veškerý majetek, protože mu neposkytl finanční pomoc pro boj proto německým protestanským stavům. Město Hradec Králové přišlo o 43 vsí včetně Urbanic. Zkonfiskované obce byly v roce 1547 prodány Janu z Perštejna v Pardubicích.

Od jeho syna Jaroslava z Perštejna je 23. dubna roku 1559 opět odkoupilo město Hradec Králové 9 obcí včetně Urbanic se vším příslušenstvím za 7 500 kop grošů českých.

V roce 1561 prodalo město Hradec Králové Urbanice s krčmou, Praskačku, Sedlici a Krásnici Jindřichu Nejedlému z Vysoké nad Labem, který byl císařským rychtářem v Hradci Králové a také v té době pánem v Libčanech. Od té doby byly Urbanice poddanou vsí u statku Libčanského až do roku 1849, tj. 288 let.

V roce 1651 žilo v obci Urbanice 15 osob.

Rychtářem byl Jan Matějka, který se jako sedlák živil zemědělstvím, žil tady s manželkou Alžbětou, synem Václavem a dcerami Marií a Kateřinou. Dále zde žili Jarolím Vacků, podruh, nádeník s manželkou Mandalenou, Jan Čermák, zahradník, s manželkou Kateřinou, Václav Patočka, zahradník, s manželkou Mandalenou, dcerou Anou a synem Jiříkem, Anna Marková, vdova a Marie Šebková, sirotek.

V roce 1775 přepadli při rebelii sedláci zámek v Libčanech, když táhli ku Praze. Mezi nimi byl i Petr Patočka z Urbanic, který ukradl správci zámku nějaké věci a byl odsouzen na rok do vězení a k nucené veřejné práci. K trestu se připočítávalo 10 ran karabáčem každého čtvrt roku, na začátku trestu ještě 18 ran karabáčem a stejný počet i na ukončení trestu. Jiný ze vzbouřených sedláků Jan Řehounek, patrně také z Urbanic, byl za krádež v zámku ve Velkém Barchově odsouzen na 3 roky a k 15 ranám karabáčem každé pololetí.

V roce 1866 po bitvě u Hradce Králové přijeli pruští dělostřelci na návrší Pašát a odtud vypálili jedinou ránu směrem severním. Pruská pěchota se usídlila v Urbanicích tři dny, přes Praskačku odjeli dále.

Statkář František Řehounek z Urbanic č.p. 36 měl sbírku starých mysliveckých zbraní a zbraní z války 1866.

V roce 1869 byl vysázen les na Pašátě na obecních pozemcích a v roce 1870 i na pozemcích Františka Půlpána z č. p. 1, celkem asi jeden hektar.

Autor: Zdenka Kratochvílová


Zdroj:
Ludvík Domečka, František Ladislav Sál. Královéhradecko. GARN, Hradec Králové: GARN, 1928.
Mikulka, Jaromír. Dějiny Hradce Králové do roku 1850. Hradec Králové: Historica, 1997. ISBN 80-900048-9-x.