Obecní teploměr

Přihlášení

Spolky

Sbor dobrovolných hasičů

Prvním založeným spolkem byl Sbor dobrovolných hasičů. Založen v roce 1906. Prvním velitelem byl František Česák, jednatelem Vincenc Patočka. Čítal 17 činných a 28 přispívajících členů.

Stříkačka byla zakoupena také v roce založení na účet obce za 1 800 Kč od firmy Smejkal, Praha.

S první světovou válkou roku 1914 odešla větší část činných členů na vojnu a od té doby sbor nepracoval. Znovu ustaven byl až po válce roku 1919, kdy byl za starostu zvolen Josef Novák, velitelem Josef Malíř a jednatelem Josef Koutník ml.

V roce 1922 čítal sbor 11 členů činných a 36 členů přispívajících.

Rolnické družstvo sušárenské

Družstvo bylo ustaveno v roce 1898 za součinnosti 12 členů a sídlo bylo v Praskačce. Sušárna se postavila na pozemku Františka Pulpána z Urbanic, měla 8 pecí a stále přibývalo více a více nových členů, takže se musela dvakrát přistavovat.

V roce 1920 měla 24 pecí na sušení čekanky a čítala 138 členů (448 závodních podílů). Družstvo bylo v té době jedním z největších rolnických družstev v Čechách.

Předsedou byl zvolen František Machač z Praskačky, po něm dále Jan Koutník z Praskačky, který v roce 1919 zemřel. Za něho zvolen František Věcek (rolník z Praskačky). Jednatelem od počátku družstva až do roku 1920 byl Jindřich Ženíšek, řídící učitel v Praskačce.

V roce 1916 byla postavena na železničním nádraží vlečka (vlečná kolej vedoucí do sušárny čekanky a do mlýna). Odstavena z provozu byla po 48 letech na jaře 1964.

Rolnické družstvo mlýnské a pekárenské

Prvním předsedou byl Václav Koutník (rolník z Vlčkovic). V roce 1920 družstvo čítalo 322 členů (3261 závodních podílů).

Mlýn byl vystavěn za války během roku 1915. Prvním stárkem se stal František Friedler (rodilý z Březhradu). Pekárna byla přistavěna v roce 1918 a vybavena všemi nejnovějšími stroji na hnětení a pečení chleba. Dokázala upéci za den a za noc přes 3 000 bochníků chleba.

Správa mlýna a pekárny se vedla společně. V roce 1920 zakoupen správou družstva nákladní automobil. S ním se chleba dopravoval do vzdálenějších vesnic, kde byli členové družstva. Za 1 bochník chleba se platila 1,10 Kč v roce 1920.

Citát z kroniky týkající se období během války v roce 1943:

V Praskačce 15. května jako již několikráte dříve, prováděli němci ve mlýně prohlídku, při níž shledali nějaké nesrovnalosti a skutečně při zevrubné prohlídce bylo v podlejší sušárně na čekanku nalezeno prý přes 500 q rozličné mouky a otrub, ovšem z většího dílu zkažené. Proč tam a za jakým účelem tam byla uschována jsem se mnoho nedozvěděl - prý to byla zásoba až bude ještě hůře ačkoliv, když už bylo lidem zle, poněvadž válka a německé nařízení těžce doléhalo na chudý lid a chtěl si někdo koupiti načerno trochu mouky, řeklo se mu "nemáme". Byly také sice případy, že trochu sem tam přenechali, ale to bylo zřídka a neb to již chudý nebyl! O otrubách pro drobné hospodáře ani nemluvě, ačkoliv na druhé straně velcí hospodáři měli krmení nadbytek uschováno a k tomu ještě v sušárně to hnilo, podle toho jsme se měli na co těšit: "až bude zle že dostaneme mouku, ale shnilou."

Za takové hospodářství byl zodpovědný tamější správce závodu L. Mareš a správní rada, ale jak už to bývá, správní rada nic o tom nevěděla a tak byl správce Mareš zatčen a odvezen do Prahy na "Pankrác" k soudu, ale proto přece mezi lidem panovalo veliké rozhořčení nad takovýmto hospodářstvím a byl div, že nedošlo k veřejnému srocení lidu a potrestání mlýnské vlády, jen jiným událostem, které se na východě rýsovaly mohou děkovat že se tak nestalo.

Elektrárenské družstvo

Elektřina byla přivedena v roce 1912-1913 z královehradecké elektrárny. Nejprve se ustavilo družstvo společně s Praskačkou. Pak obdrželo 2 elektrické motory (jeden o síle 7 koní, druhý 3 koní) a jednu mlátičku s čistidlem od firmy Havlík v kuklenách.

Proud se do obce přiváděl podzemním kabelem o napětí 5 000 V. V transformátoru pak byl rozdělen na vrchní vedení o síle 220 V. Místní vedení stavěl elektrárenský svaz na svůj účet, a jednotliví členové se následně připojovali na svůj náklad.

Původně stála jedna KWh na svícení 36 haléřů a 20 haléřů bylo za motorový pohon. V roce 1920 již stála 5 Kč a 3 Kč.

Prvním předsedou družstva byl Josef Novák (starosta).

V roce 1941 byla postavena pro rozvod elektrické energie nová síť z transformační stanice ze Všestar do Pardubic.

Dalšího zesílení se dočkala obec v roce 1959. Přívod elektrického proudu nepostačoval (např. při zapojení těžších souprav v Jednotném zemědělském družstvu při mlácení). Proto pracovníci Energetických závodů v Hradci Králové provedli v dubnu 1959 výměnu staré slabé sítě zesílením přívodu proudu do obce z 220 V na 380 V. V postraních ulicích obce převedli vedení z dřevěných sloupů na železné nosníky upevněné na štítech domů.

Spořitelní a záložní spolek v Praskačce

Spořitelní a záložní spolek v Praskačce slavil dne 2. března 1924 25ti leté jubileum. Kampelička byla založena roku 1899 a záhy se stala prací prvních činovníků pravým požehnáním všeho obyvatelstva. Roku 1924 již byla malou bankou. Výše vkladů překročila 5 mil. Kč a rezervní fond, který v roce 1918 obnášel 8 430 Kč dostoupil výše 187 435 Kč).

Prvním předsedou a starostou byl Jan Koutník z Praskačky, pokladníkem Jindřich Ženíšek (řídící učitel).

Honební společenstvo

Dne 11. dubna 1951 bylo v našem honebním revíru založeno Honební společenstvo. Členové společenstva byli Josef Salavec (rolník z č. p. 16), František Šmíd (kovodělník), Ladislav Mašta (zubní technik) a Adolf Koutník (lnářský dělník) z Praskačky.

Společný výbor žen

Při mezinárodním dni žen 7. března 1965 byl poprvé zvolen Výbor žen (již ve spojených obcích Urbanice, Praskačka a Vlčkovice). Předsedkyní byla pí.Marie Kalvodová (družstevnice z Praskačky).

Československý červený kříž - ČSČK

Místní skupina československého červeného kříže ČSČK byla v Urbanicích založena roku 1959. Později roku 1965 měl 39 členů, mezi nimiž jsou čtyři dobrovolní dárci krve.

Na pomoc zátopou postiženým 47 obcím v okrese Komárno a Dunajská Streda, po protržení hráze řeky Dunaje v červnu roku 1965, uspořádala tato skupina sbírku mezi obyvateli obce, která vynesla 920 Kčs. Z východočeského kraje celkem 15 000 000 Kčs.

Při projíždění účastníků XVIII. ročníku cyklistického Závodu míru dne 14. května 1965, po státní silnici na území Urbanic zajišťovala místní skupina pěti členy zdravotnickou pohotovostní službu.

Československý svaz mládeže - ČSM

ČSM byla vesnická organizace Československého svazu mládeže, která měla v průměru 20 členů.

V letní době se členové příležitostně scházeli na sportovním hřišti, kde se věnovali házené, cvičení skoku o tyči, běhu na krátké vzdálenosti a kopané. Vždy však neorganizovaně a jen podle záliby a nálady jednotlivců.

Veřejné složky - společenské organizace v roce 1965

Ve spojených obcích byly ustaveny následující veřejné složky a společenské organizace:

  • MNV - Místní národní výbor
  • KSČ - základní organizace Komunistické strany československé při JZD Pochodeň. Dílčí organisace KSČ Urbanice.
  • ČSM - vesnické organizace Československého svazu mládeže s pionýrskou organizací
  • SČSP - odbočka Svazu československo sovětského přátelství
  • SRPŠ - Sdružení rodičů a přátel školy
  • OB - Osvětová beseda
  • ČSČK - místní skupina Československého červeného kříže
  • ČSPO - místní jednota svazu požární ochrany
  • Svazarm - svaz pro spolupráci a armádou
  • Výbor žen
  • Dohlížecí výbor "Jednoty" - lidového spotřebního družstva
  • ČOZS - Československý ovocnářský a zelinářský svaz
  • Sokol - tělovýchovná organisace - oddíl kopané
  • Lověna - honební společnost
  • Svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva
  • Štáb CO - všenárodní příprava obyvatelstva k civilní obraně
  • Občanské výbory